Secí stroj BEDNAR MATADOR MO umožňuje spojit několik pracovních operací do jednoho přejezdu. Při zakládání porostů ozimé řepky lze současně provést zonální kypření půdy, cílené uložení hnojiva a výsev. Podle půdních podmínek, zvolené agrotechniky a požadované organizace porostu lze využít několik variant, od systému dvouřádků 25–50–25 cm přes klasické řádky s roztečí 37,5 cm až po současný výsev pomocné plodiny do meziřádku.
Pro těžší půdy a minimální zpracování
Jednou z možností je nastavení kypřících radlic MATADOR MO na rozteč 75 cm. V nakypřeném pásu následně stroj vysévá dva řádky ozimé řepky vzdálené 25 cm. Výsledkem je pravidelně se opakující systém
25–50–25 cm.
Širší rozteč kypřících radlic je vhodná především do těžších půd. Menší počet radlic snižuje tahový odpor stroje a půda se zpracovává pouze v místech, kde bude následně založen porost. Současně se zvyšuje průchodnost stroje při větším množství rostlinných zbytků.
Technologii tak lze využít při setí přímo do strniště nebo do pouze mělce zpracované půdy. Omezení intenzity zpracování je výhodné zejména v suchých podmínkách, kdy pomáhá snížit ztráty půdní vláhy před výsevem a při vzcházení řepky.
Hnojivo do půdního profilu
Součástí pracovní operace je zonální aplikace hnojiva do středu nakypřeného pásu. Hnojivo se podle aktuálních půdních podmínek ukládá přibližně
14 až 18 cm pod úroveň osiva.
Takto umístěné živiny podporují růst kořenového systému do hlubších vrstev nakypřené půdy. Zároveň jsou koncentrovány v prostoru, který následně využívají rostliny řepky, místo plošného rozptýlení po celé výměře.
Dávka hnojiva se obvykle pohybuje do
120 kg/ha. Díky jeho zonálnímu uložení lze oproti plošné aplikaci podle podmínek snížit spotřebu hnojiva až o
50 %. Dalším efektem je omezení dostupnosti aplikovaných živin pro plevele rostoucí mimo řádky řepky.
Specifické uspořádání porostu 25–50–25 cm zároveň vytváří podmínky pro pásovou aplikaci vybraných herbicidů nebo dalších kapalných látek pouze do prostoru porostu. Také zde může úspora oproti plošné aplikaci dosahovat až přibližně 50 %.
Rozteč 37,5 cm se zonálním kypřením a hnojením
Druhou možností založení ozimé řepky s MATADOR MO je výsev při rozteči řádků
37,5 cm. Takové nastavení je vhodné zejména pro lehké až středně těžké půdy, kde lze při vhodných podmínkách pracovat také bez předchozího zpracování půdy.
Na těžších půdách je možné před setím provést mělké zpracování přibližně do hloubky 10 cm, které může přispět k dosažení lepší kvality následné práce secího stroje.
Také v tomto případě probíhá společně s kypřením a výsevem zonální aplikace hnojiva. Hnojivo je ukládáno do nakypřeného pásu přibližně 14 až 18 cm pod osivo, čímž se živiny koncentrují v prostoru budoucího kořenového systému.
Maximální dávka se opět pohybuje kolem
120 kg/ha. Ve srovnání s plošným hnojením lze díky přesnému umístění živin dosáhnout úspory přibližně
30 až 40 % podle konkrétních podmínek a použitého hnojiva.
Řepka společně s pomocnou plodinou
Při rozteči radlic 37,5 cm lze technologii rozšířit také o současný výsev pomocné plodiny do meziřádku. Jednou z možností je využití bobu. Jeho úkolem není vytvořit produkční porost, ale doplnit funkci řepky zejména v prostoru mezi jednotlivými nakypřenými pásy. Význam tohoto řešení roste především při setí do nezpracovaného strniště nebo po velmi mělkém předseťovém zpracování půdy do přibližně 5 cm.
Bob díky rychle rostoucímu kůlovému kořenu intenzivně prokořeňuje půdu i v místech, která nebyla mechanicky nakypřena. Postupně se do těchto prostor rozšiřuje také kořenový systém řepky. Pomocná plodina současně zakrývá povrch půdy, omezuje riziko eroze a tvorby půdního škraloupu a její kořenový systém může podpořit infiltraci podzimních a zimních srážek. Porost bobu zároveň částečně konkuruje plevelům v meziřádku. Po jeho přirozeném odumření, zpravidla během zimního období, se podzemní biomasa postupně rozkládá a stává se zdrojem živin pro následující vývoj řepky.
Doporučený výsevek bobu se pohybuje přibližně mezi
6 až 10 semeny na jeden délkový metr řádku. Konkrétní množství je nutné přepočítat podle HTS osiva. Příliš hustý porost pomocné plodiny není žádoucí, protože by mohl řepku během podzimního vývoje nadměrně zastínit a podporovat její vytahování.
Také u této varianty lze současně aplikovat zonálně NPK hnojivo v dávce do přibližně
120 kg/ha.
Výsevek přizpůsobený podmínkám
U všech uvedených variant by výsevek ozimé řepky zpravidla neměl překračovat
40 semen/m². Vyšší hranice kolem 40 semen/m² je vhodná zejména v podmínkách, kde lze očekávat horší vzcházení, například při nedostatku vláhy, nebo při vyšším tlaku škůdců bezprostředně po založení porostu. Za příznivých vláhových a půdních podmínek lze výsevek snížit přibližně na
30 semen/m².
Více operací během jednoho přejezdu
Společným jmenovatelem jednotlivých variant technologie MATADOR MO je koncentrace několika pracovních operací do jediného přejezdu. Kypření půdy probíhá pouze v požadované zóně, do stejného prostoru lze cíleně uložit hnojivo a bezprostředně poté založit porost.
Výsledkem je omezení počtu přejezdů po poli, nižší intenzita zpracování půdy, a především vyšší časová výkonnost v období, kdy je pro založení ozimé řepky často rozhodující několik málo dnů s vhodnými půdními a vláhovými podmínkami.
Volba konkrétního systému –
25–50–25 cm, řádků 37,5 cm nebo kombinace řepky s pomocnou plodinou – závisí především na půdních podmínkách, předchozím zpracování půdy a požadované intenzitě technologie.
Secí stroj BEDNAR MATADOR MO 6000
Autor: Doc. Ing. Václav Brant, Ph. D.