V rámci postupného zavádění precizního zemědělství začali ve společnosti Agrochema, družstvo od loňského roku využívat nástroj OneSoil ve spojení s portálem MyJohnDeere. Tento nástroj jim pomáhá s přípravou předpisových map pro variabilní aplikaci hnojiv. V tomto článku se dočtete více.
Společnost Agrochema, družstvo hospodaří na výměře 4 400 hektarů. Podnik se zaměřuje na klasickou rostlinnou výrobu, zároveň se řadí mezi významné pěstitele máku. Působí v oblasti od Náměště nad Oslavou až po Dukovany, a kromě rostlinné výroby se věnuje také živočišné produkce a přidružené výrobě.
Ondřej Špaček, agronom ve společnosti Agrochema, Družstvo, a.s.
Postupné zavádění variabilních aplikací
Agronom společnosti Ondřej Špaček nástroj OneSoil nejprve otestoval v loňském roce na výměře 330 hektarů. „Zvolili jsme tuto plochu záměrně – ostatní pozemky jsou menší a členité. Navíc jsme chtěli jít cestou postupného zavádění. Potřebujeme si variabilní aplikace ověřit v praxi a dostat do toho i obsluhy,“ vysvětluje na úvod.
Variabilní aplikace dávají podle jeho slov největší smysl především u pšenice, řepky a kukuřice. Při tvorbě předpisových map pracuje s rozdělením pozemků do pěti produkčních zón a využívá posilovací strategii – na silnějších zónách aplikují více, kde mají živiny větší efekt, na slabších zónách se aplikují méně, aby nedocházelo k přehnojování. První dávku hnojiva aplikují plošně, druhou a třetí variabilně podle předpisových map. Zatím používají předpisové mapy pouze při aplikace pevných minerálních hnojiv.
„Naším cílem není primárně ušetřit množství hnojiva, ale dostat živiny tam, kde mají skutečně využití. Chceme aplikovat rovnoměrně podle potenciálu půdy,“
doplňuje agronom Ondřej Špaček.
„Data o stavu půdy získáváme hlavně z pravidelného vzorkování. Tato klíčová data slouží k plánováni variabilního vápnění a aplikaci fosforu. Za stěžejní považujeme znát stav půdy a jejich živin,“ doplňuje.
Pro variabilní hnojení bylo zvoleno 5 zón s posilující strategií a podporou lepších porostů dle dlouhodobých produkčních zón. Odchylka se pohybovala ±20–30 % od standartní dávky hnojiva. Z výsledků je patrné, že výnosová data po sklizni přesně odpovídala rozdělení podle produkčních zón na začátku sezóny, a tedy hnojivo bylo správně aplikováno a využito na správném místě.
Výkonná technika a propojení přes MyJohnDeere
Aplikaci hnojiva v podniku zajišťují dvě tažená rozmetadla, z nichž každé zvládne při jarním přihnojování 250–300 hektarů denně (v závislosti na dávce a plodině). Jedno rozmetadlo je agregováno s traktorem John Deere 7R 290 a druhé s traktorem vybaveným telematikou a přijímačem John Deere. Chemická ochrana rostlin probíhá pomocí samochodného postřikovače s telematikou a navigací John Deere.
Pro aplikaci je využívána výkonná aplikační technika. Předpisové mapy odesílá agronom do strojů bezdrátově pomocí portálu MyJohnDeere.
Veškeré aplikace hnojiv a postřiků tak v podniku probíhá přes portál MyJohnDeere. Velkou výhodou je pro agronoma jednoduchost práce s daty:
„Hlavně oceňuji propojení nástroje OneSoil s MyJohnDeere. Během pár kliknutí jsem schopen připravit předpisovou mapu, bezdrátově ji odeslat přímo do stroje, a ještě obsluhám naplánovat práci. Chci dělat agronoma, ne ajťáka – a díky těmto nástrojům můžu trávit víc času na poli, a ne u počítače.“
Jednou z dalších přidaných hodnot nástroje OneSoil je podle agronoma Ondřeje Špačka možnost vyhodnocovat vliv aplikace na výnos a pracovat s daty dlouhodobě:
„Výborná je analýza výnosu – vidíme, jaký efekt má variabilní aplikace v jednotlivých zónách.“ Do budoucna chce podnik rozšiřovat využití variabilních aplikací také o regulátory růstu. Klíčová je pro něj přitom nejen technika, ale i servis a podpora:
„Jedna věc je prodat technologii, ale druhá je dát jí správnou podporu. Bez toho to dlouhodobě fungovat nebude.“
Propojení dat, NIR senzor a uzavřený koloběh živin
Agrochema spolupracuje se společností Jasno Jasenná, která z části zajišťuje sklizeň kukuřice a aplikaci kejdy. V obou případech při tom na svých strojích využívají NIR senzor HarvestLab, který umožňuje měřit jak obsah živin v kejdě, tak i ve sklizené kukuřici v reálném čase.
„NIR senzor nám dává informace o kvalitě kejdy a obsahu živin. Máme výstupy z aplikace, což pro nás znamená uzavření koloběhu živin. Přenos dat je pro nás naprosto klíčový,“ říká Ondřej Špaček. Podnik dodává přesné hranice pozemků, takže i při nočních aplikacích je jasné, kde má práce přesně probíhat.
Samochodný aplikátor kejdy společnosti Jasno Jasenná vybavený navigací John Deere a NIR senzorem John Deere HarvestLab při práci na pozemcích společnosti Agrochema, družstvo.