Ve společnosti Zemědělské služby Dynín a.s. začali s platformou OneSoil pracovat na jaře loňského roku. Impulzem nebylo technologické nadšení, ale zcela praktický problém – mezerovitost porostů řepky a otázka, jak k problematickým pozemkům přistupovat.
Od problému k nástroji
„Hledali jsme nástroj, jak „vyfiltrovat“ plochy, které má nebo nemá smysl ošetřovat," popisuje Jiří Mácha, agronom zodpovědný za přibližně 2 000 hektarů v okolí Hluboké nad Vltavou a Českých Budějovic. OneSoil nasadili na 500 hektarů řepky a výsledky přesvědčily natolik, že letos platformu použili na dalších pozemcích obhospodařovaných v rámci skupiny Zemědělské služby Dynín, která hospodaří na Českobudějovicku na výměře cca 7500 ha.
Oblast kolem Hluboké nad Vltavou patří k náročným – těžké jílovité půdy a velká závislost zpracování na vhodných vláhových podmínkách. V loňském roce navíc velmi mokrý, místy až povodňový podzim. Řada pozemků musela být zaorána. Právě v takových podmínkách zde ukázal OneSoil jedno ze svých možných využití.
Jiří Mácha, agronom zodpovědný za přibližně 2000 hektarů ve společnosti ZS Dynín a.s., kde využívají platformu OneSoil.
Přesná mapa mezerovitosti jako základ úspory
Klíčovým přínosem byl přístup k satelitním snímkům, v jejich případě ze základní vrstvy Sentinel-2. OneSoil nicméně nabízí i prémiové snímky z družice PlanetLab s vyšším prostorovým rozlišením, které umožňují ještě přesnější identifikaci problematických míst v porostu.
„Díky NDVI se dají ty zóny, kde porost neroste – ať už kvůli půdním podmínkám, nebo třeba škodám od slimáků velmi dobře definovat," vysvětluje Jiří Mácha. V nástroji si definuje tři zóny – nulovou, přechodovou a produkční.
Výsledná předpisová mapa pak slouží jako jednotný podklad pro několik různých operací najednou: přihnojování, fungicidní a insekticidní ošetření.
„Ošetření porostu řepky přípravky na ochranu rostlin v jarní sezoně vyjde přibližně na 3 500 korun na hektar. Pokud na základě mapy vyloučím dva hektary, kde nic nevzešlo, je to znatelná úspora, a to jen při jednom vstupu," říká Mácha. Při aktuálních cenách hnojiv a přípravků, které jsou opět výrazně vysoko, představuje takto cílené nakládání se vstupy pozitivní přímý dopad na ekonomiku pěstování řepky.
Příklad tvorby předpisové mapy z pole, kde řešili pomocí nástroje OneSoil mezerovitost u řepky.
Propojení s traktory a stroji John Deere přitom celý proces výrazně zjednodušuje – příprava předpisové mapy a její odeslání přímo do stroje je záležitostí několika kliknutí.
Rentabilita, která mluví za vše
Při ceně satelitních snímků 99 Kč za hektar jsou náklady na platformu ve srovnání s hodnotou ušetřených vstupů zanedbatelné.
„Pro toto naše využití to rentabilitu jednoznačně má," shrnuje Mácha. Do budoucna vidí prostor pro rozšíření – chybí mu zejména spolehlivá výnosová data, která by smyčku mezi satelitní analýzou a skutečnými výsledky na poli uzavřela. Dva kombajny John Deere v podniku výnosové mapy generují, avšak kalibrace a absence dat z mlátiček jiných značek zatím celkový obraz komplikují.
Ve společnosti Zemědělské služby Dynín, a.s. využívají od loňského roku sklízecí řezačku John Deere 9700i s NIR senzorem HarvesLab.
Platforma, která roste spolu s uživatelem
OneSoil dnes nabízí vedle satelitního monitoringu a tvorby předpisových map také nástroje pro evidenci pozemků, sledování historických dat o porostech nebo plánování osevních postupů – vše dostupné z jednoho prostředí a bez nutnosti složité integrace.
„Ten OneSoil je uživatelsky hodně daleko, a přesto práce s ním velmi jednoduchá," konstatuje Jiří Mácha. A to je v provozní praxi argument, který mluví sám za sebe.
Propojení s portálem Operations Center umožňuje odesílat předpisové mapy přímo do strojů John Deere – na pár kliknutí